O projektu

Po desetiletí byly řeky vnímány spíše jako hrozba než přínos pro města ve střední Evropě. A tak, přestože jsou tyto oblasti zvláště významnými nebo mnohdy jedinými fungujícími či potenciálními zdroji biodiverzity a volných ploch ve městě, jsou znehodnocená nebo zpustlá nábřeží ve středoevropských městech běžná. Problematika managementu městských nábřeží je o to komplikovanější, že v říčních nivách byly prováděny hluboké zásahy a revitalizace těchto míst vyžaduje řešení složitých environmentálních a socioekonomických problémů. Bez ohledu na specifičnost daného města a řeky by strategický přístup k řešení těchto záležitostí měl být předmětem společné nadnárodní spolupráce.
V současnosti roste vědomí potřeby a možnosti obnovit plochy nábřeží, aby fungovaly jako ekologické koridory a oblasti přívětivé k člověku. Proto je aktivní ochrana a obnova těchto oblastí jednou ze základní aktivit utváření prostorového řádu a udržitelného rozvoje měst. 

Zhoršení stavu městských nábřeží je důsledkem dlouholeté praxe z minulosti, kdy byly řeky využívány především pro vypouštění komunálních a průmyslových odpadních vod (nedostatečná technologie čištění odpadních vod zaostávala za rychlým rozvojem průmyslu), dále vnímáním řek jako příčiny ohrožení (např. povodněmi) a také nedostatečným funkčním a prostorovým uspořádáním a absencí souvislé strategie managementu městských nábřeži.
Pokrok v ekologicky šetrných technologiích (zvláště v čištění a managementu odpadních vod) a zvýšení sociální úrovně ve střední Evropě dávají naději na obnovu náležitých funkcí a přírodního dědictví řek ve městech a jejich udržitelnou integraci do městského prostoru.

Projekt REURIS, který spadá do oblasti intervence 3.1, je pro zapojené regiony nezbytný, protože:
1. výše uvedené problémy existují ve všech zúčastněných regionech,
2. žádný z těchto regionů zatím nevytvořil úplný soubor nástrojů pro vícerozměrný management městských nábřeží (zahrnující hlediska ekonomická, inženýrská, zapojení občanů, tvorbu politik, prostorové plánování atd.),
3. obdobné environmentální a politické podmínky a obdobné socioekonomické faktory v celé střední Evropě i tendence k integraci vedou k tomu, že strategie managementu povodí v jednom regionu lze uplatnit v ostatních regionech.

  • Projekt zahrnuje kategorie vod a typy městských nábřeží, jež se běžně vyskytují v celé oblasti střední Evropy.
  • Hodnota projektu spočívá v tom, že každý partner přináší své zkušenosti s řešením svého individuálního a konkrétního problému managementu vod, a na jejich základě bude zpracován společný přístup, který bude plně použitelný ve všech zemích střední Evropy.
  • Bez ohledu na rozdíly v sociální úrovni mohou všechny regiony získat ponaučení a poskytnout pomoc v procesu zpracování metod dosažení sociální shody při řešení problematiky městských nábřeží.

Hlavní cílové skupiny:

1. Obyvatelé a uživatelé nábřeží ve středoevropských městech. Potřeby: zvýšit kvalitu života zkvalitněním ploch městských nábřeží.
2. Rozhodující činitelé měst a regionů. Potřeby: vytvořit plánovací, inženýrské, ekonomické a sociální nástroje pro realizaci závazků týkajících se obnovení zelenomodrých os.
3. Urbanisté a projektanti územního rozvoje, a to jak praktici, tak tvůrci inovativních přístupů a řešení.
4. Specialisté (ekonomové, sociologové, inženýři, správci vod, přírodovědci, hydrologové, geologové atd.) zapojení do akcí úpravy nábřeží.
5. Místní a regionální vedoucí političtí představitelé. 
6. Nevládní organizace zabývající se společenskými aktivitami pro revitalizaci říčních oblastí.

Nepřímí uživatelé:

1. Vlastníci a uživatelé pozemků v údolních nivách vodních toků.
2. Firmy, které mají zájem o ekonomickou aktivizaci přilehlých oblastí.
3. Vědecké instituce zabývající se víceoborově environmentálními, společenskými a ekonomickými vědami.

Nadnárodní spolupráce

Problém, kterým se projekt zabývá, souvisí jak s udržitelným sociálním rozvojem, tak s implementací Rámcové směrnice o vodách. Povaha podmínek povodí a prostorových podmínek je nezávislá na národních hranicích. Na druhou stranu však daný problém, například znehodnocení drobných vodotečí v dříve průmyslových oblastech měst nebo sociální tlak na obnovu možností rekreace zahrnujících kontakt s vodou, je přítomen ve všech zemích střední Evropy. Řešení společných problémů, jež má vyústit v implementaci společných strategií a směrnic (včetně těch, jež souvisejí s trvale udržitelným managementem údolních niv vodních toků), tedy musí zahrnovat nadnárodní transfer znalostí a know-how.
Problematika trvale udržitelného managementu říčních nábřeží ve střední Evropě dosud nebyla pojata systémově především proto, že vyžaduje multidisciplinární přístup a zapojení nejen specialistů z různých oborů environmentálních, ekonomických a společenských věd, ale také široké uplatnění technických znalostí a efektivních postupů zapojení veřejnosti. Jednotlivé země mohou předvést úspěchy, kterých v jednotlivých oborech dosáhly. Skutečným přínosem však bude teprve integrace nejlepších postupů a zkušeností odborníků jednotlivých zemí v daných konkrétních oblastech.

Sociální rozměr udržitelnosti

Očekáváme, že zapojení místní veřejnosti do pozitivní akce přispěje k řešení mnoha existujících místních konfliktů i ke zlepšení mechanismů fungování místních komunit a zvýšení stupně jejich integrace.

Inovativní prvky

Inovace zaměřená na postupy: vytvoření postupu a metodiky zahrnující všechny etapy od obecných studií místních podmínek povodí přes podrobné analýzy jednotlivých částí údolních niv vodních toků až po zpracování návrhu, implementaci a její monitorování.
Inovace zaměřená na cíle: na rozdíl od dřívějších programů realizovaných ve střední Evropě v oblasti městských řek a jejich okolí tento projekt končí realizací pilotních objektů (nebo v případě města Brna alespoň podrobným technickým projektem) a závěry. Proto existuje spojitost mezi etapou zpracování studií a etapou praktickou (technická a sociální praxe).
Inovace zaměřená na souvislosti: víceoborovost odborných týmů za současného zapojení široké škály zainteresovaných stran. Inovace zaměřená na kontext se také odráží v řešení problému v oblasti společného zájmu politiků, plánovačů, manažerů životního prostředí, správců vod, komunálních služeb, nevládních organizací a místních obyvatel a ve vytvoření společných prostředků komunikace mezi těmito skupinami.

Priority a oblasti intervencí programu STŘEDNÍ EVROPA - lokalizace projektu REURIS:

Priorita 3: Odpovědné užívání životního prostředí
Oblast intervence P3.1: Budování vysoce kvalitního životního prostředí na základě řízení přírodních zdrojů a přírodního dědictví

Historie projektu REURIS

  • myšlenka projektu vznikla na začátku roku 2007 v Brně 
  • konzultace e-mailem - polští, čeští a němečtí partneři; v červenci 2007 město Brno formulovalo návrh projektu: GIG hlavním partnerem projektu
  • dvoudenní seminář v Katowicích v lednu 2008 (přítomno 6 partnerů, prezentace předneslo 8 partnerů) 
  • do konce března souběžně probíhaly práce a konzultace e-mailem 
  • 15. března k dispozici formulář žádosti pro program Střední Evropa 
  • 30. března setkání potenciálních vedoucích partnerů programu Střední Evropa ve Wroclavi v rámci prvního kola předkládání návrhu (představitel GIG) 
  • 14. dubna 2008 předložena žádost společnému technickému sekretariátu ve Vídni v rámci první výzvy
  • návrh předběžně přijat monitorovacím výborem v červenci 2008 - nutné četné úpravy (vč. rozpočtu, akcí, investic atd.) 
  • doba trvání projektu REURIS 01/09/2008 - 31/08/2011 
  • žádost upravena, změny přijaty společným technickým sekretariátem v září
  • požadované dokumenty (např. prohlášení o spolufinancování) aktualizovány a přijaty v říjnu 2008.